někerý věci prostě pomíjet nejde

12. 10. 2008 | † 22. 12. 2008 | kód autora: dhS

soukromej londyn... na ceste... protoze muzou... poezie... jsem basnik... a vsechny vas preziju... budete se divit... zvuk kytarovýho sóla... to je to, vo co tady de...

slash

No a co, že tim žiju. Že je to můj život. Nemůžu za to, že všechno okolo je tak přehnaně nudný a uhlazený. Že jenom tohle je upřímný. Nejde tady o tu upřímnost... ale o to, že to tak prostě cejtim. Chci přemejšlet jenom o tomhle a jenom o něm, tak to taky dělat budu. Budu žít s ním, když budu chtít. Je to moje rozhodnutí. A vážně mě neberou ty lidi, co mi do toho pořád kecaj. Já chci, oni nechápou a jemu je to jedno. Tak co. Vybrala jsem si sama. Měla jsem tu možnost výběru. Už jsem jí použila. Čau.

a co

 

A vim, že jsem si vybrala nejlíp, jak jsem mohla. Vážně mi jsou ukradený vaše názory na tohle. Na tohle jediný jo. I T. i H. i M. Všech vás. Tohle je moje záležitost, moje srdeční a duševní záležitost, se kterou budu pak žít já, ne oni/y.

So leave it, it´s non of yr business. My choice, my mind. My keepin´ it alive.

 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.